Námitky zástupce veřejnosti
17.12.2008
Nejvyšší správní soud odmítl návrh na zrušení opatření obecné povahy - změny územního plánu. A to s tím, že návrh podal zástupce veřejnosti, který namítal zásadní porušení procesu projednávání změny, porušení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, ale nenamítal, že by přijetím změny (opatření obecné povahy) došlo k zásahu do subjektivních veřejných práv navrhovatele(ů).
Soud dále v odůvodnění dovozuje, že zástupce veřejnosti ani nemůže podat úspěšný návrh, neboť stavební zákon rozlišuje ty, jejichž práva mohou být dotčena (dávají námitky přímo sami za sebe) a ty zbylé (kteří pak dávají námitky jen prostřednictvím zástupce veřejnosti) - sřs přitom v ust. §101a klade jako podmínku podání návrhu (dle soudu odůvodněné a pravděpodobné) tvrzení o dotčení svých práv (toto tvrzení a jeho ne zjevnou nedůvodnost má tak NSS za podmínku řízení).
NSS se však v jednom podstatně mýlí - podle ustanovení § 101a je oprávněn podat návrh ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech opatřením obecné povahy - jasně se mluví o jeho právech, ne jen právu vlastnickém. Námitky podle stavebního zákona však dávají (k ochraně svého soukromé) jen vlastníci - a toto je užší skupina, než skupina lidí, kteří mohou být dotčeni ve svém právu.
Při formulaci námitky, dávané k získání podpory a k uplatnění zástupcem veřejnosti, bude vždy nezbytné v ní jasně dovodit dostatečně konkrétní zásah např. do práva na příznivé životní prostředí, atd. (Zpracováno na základě usnesení čj. 5 Ao 3/2008-27 ze dne 25.6.2008 NSS, www.nssoud.cz)
Námitky zástupce veřejnosti
26.11.2008
Nejvyšší správní soud odmítl návrh na zrušení opatření obecné povahy - změny územního plánu. A to s tím, že návrh podal zástupce veřejnosti, který namítal zásadní porušení procesu projednávání změny, porušení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, ale nenamítal, že by přijetím změny (opatření obecné povahy) došlo k zásahu do subjektivních veřejných práv navrhovatele(ů).
Soud dále v odůvodnění dovozuje, že zástupce veřejnosti ani nemůže podat úspěšný návrh, neboť stavební zákon rozlišuje ty, jejichž práva mohou být dotčena (dávají námitky přímo sami za sebe) a ty zbylé (kteří pak dávají námitky jen prostřednictvím zástupce veřejnosti) - sřs přitom v ust. §101a klade jako podmínku podání návrhu (dle soudu odůvodněné a pravděpodobné) tvrzení o dotčení svých práv (toto tvrzení a jeho ne zjevnou nedůvodnost má tak NSS za podmínku řízení).
NSS se však v jednom podstatně mýlí - podle ustanovení § 101a je oprávněn podat návrh ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech opatřením obecné povahy - jasně se mluví o jeho právech, ne jen právu vlastnickém. Námitky podle stavebního zákona však dávají (k ochraně svého soukromé) jen vlastníci - a toto je užší skupina, než skupina lidí, kteří mohou být dotčeni ve svém právu.
Při formulaci námitky, dávané k získání podpory a k uplatnění zástupcem veřejnosti, bude vždy nezbytné v ní jasně dovodit dostatečně konkrétní zásah např. do práva na příznivé životní prostředí, atd. ´´(Zpracováno na základě usnesení čj. 5 Ao 3/2008-27 ze dne 25.6.2008 NSS, www.nssoud.cz)´´
