Přiznání odkladného účinku žalobě Beskydčanu
26.11.2008
(Ne)přiznávání odkladného účinku žalobám - jedna z největších překážek efektivity soudního přezkumu rozhodnutí - padla. Krajský soud v Ostravě přiznal odkladný účinek žalobě Občanského sdružení Beskydčan. Tato žaloba směřovala proti vydání územního rozhodnutí. Až do rozhodnutí o kauze tak nebude moct být pokračováno ve stavbě, jak bylo v současné praxi obvyklé a velmi kritizované. Pro více informací si můžete prohlédnout celý rozsudek, nebo televizní reportáž.
Ve věcech v nichž přiznání odkladného účinku navrhují účastníci z řad dotčené veřejnosti, domáhající se přezkoumání rozhodnutí v záležitostech životního prostředí, je nutno vyložit ustanovení § 73 s. ř. s. ve světle závazků, které plynou státu z mezinárodního a evropského práva. Nelze proto lpět na podmínce nenahraditelné újmy způsobené výkonem nebo jiným právním následkem rozhodnutí žalobci za situace, kdy žalobcem je občanské sdružení hájící ochranu životního prostředí, které samo není subjektem práva na životní prostředí (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. 1. ÚS 282/97 ze dne 6. 1. 1998), a které - není-li nositelem práva hmotného - může v žalobě namítat pouze porušení svých procesních práv (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu uveřejněný pod č. 379/2004 Sb. r. NSS), když prokázání takovéto újmy by bylo pro žalobce krajně obtížné či nemožné. Naopak je nutno při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyjít z povinnosti soudu zajistit realizaci principů přístupu dotčené veřejnosti k soudu, jak jsou formulovány v Aarhuské úmluvě a směrnici o EIA; k tomu ostatně krajské soudy opakovaně vybídl i Nejvyšší správní soud, kdy uvedl, že "při soudním přezkumu konečného rozhodnutí, jehož podkladem bylo stanovisko o posuzování vlivů záměru na životní prostředí, musí být žalobcům z řad dotčené veřejnosti (jmenovitě nevládním organizacím, resp. občanským sdružením podporujícím ochranu životního prostředí) vyhovováno k jejich návrhům na přiznání odkladného účinku správní žaloby tak, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v době rozhodování o správní žalobě již byl povolený záměr nevratně realizován (typicky provedení stavby).
Pokud by návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovováno nebylo, došlo by k porušení čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy a čl. 10a směrnice č. 85/337/EHS, neboť poskytovaná soudní ochrana by nebyla včasná a spravedlivá" (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 13/2007-63 ze dne 29. 8. 2007). Soud je tedy povinen posuzovat, zda přiznání odkladného účinku žalobě je nezbytné k zajištění přiměřené, účinné, čestné, spravedlivé a včasné nápravy tak, aby předmětný environmentální statek nebyl nevratně poškozen nebo zničen dříve, než bude vydáno konečné rozhodnutí a aby případný úspěch žalobce nebyl jen prázdným vítězstvím s významem nanejvýš akademickým.
Zákon č. 183/2006 Sb. umožňuje stavebníkovi realizaci řady drobných staveb a stavebních činností již na podkladě pravomocného územního rozhodnutí, a to buď bez dalšího (§ 103) nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104). Za této situace už nyní nelze hovořit o tom, že územní rozhodnutí pojmově nemůže přivodit újmu, jak dovozovala starší judikatura za účinnosti starého stavebního zákona (srov. např. usnesení Krajského soudu v Plzni publikované pod č. 455/2005 Sb. r. NSS). Naopak ve vztahu ke stavbám a stavebním činnostem uvedeným v § 103 a §104 stavebního zákona přiznání odkladného účinku v úvahu přichází a jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho přiznání, je třeba ho přiznat.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.3.2008, sp. zn. 22 Ca 43/2008)
