Přezkum starých územních plánů
21.09.2009
Soud rozhodoval o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – směrné části územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. V tomto rozhodnutí NNS odkázal na dřívější judikát ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 14/07), v němž se Ústavní soud postavil na stanovisko akcentující tzv. materiální pojetí opatření obecné povahy. Z tohoto nálezu Ústavního soudu vyplývá, že směrná část územního plánu může, ale také nemusí být opatřením obecné povahy. Záleží na tom, zda v konkrétním případě směrná část územního plánu, resp. její změna, skutečně má materiální prvky.
Po zhodnocení skutkového stavu dospěl NSS k závěru, že změnou směrné části územního plánu hmotná práva navrhovatelů dotčena nebyla. Nutno znovu zdůraznit, že věcnou legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy může mít vlastník nesousedícího pozemku jen zcela výjimečně, např. tehdy, pokud by z konkrétních okolností bylo již v této fázi nepochybné, že při jakémkoli způsobu realizace změny územního plánu dojde k dotčení vlastnických práv majitelů pozemků a staveb, a to nejen sousedních, ale i vzdálenějších. NSS proto uzavřel, že navrhovatelé nejsou věcně legitimováni k podání návrhu na zrušení tohoto opatření obecné povahy, neboť přijatou změnou směrné části územního plánu k dotčení jejich vlastnických práv ještě nedošlo.
(Zpracováno na základě rozsudku NSS ze dne 11. června 2009, sp. zn. 3 Ao 2/2009 – 93)
