Další potvrzení nepřezkoumatelnosti výstupů z procesu EIA
02.03.2009
Proces EIA je v české právní úpravě samostatným řízením, ve kterém jsou posuzovány vlivy záměru na životní prostředí. Toto řízení je zakončeno nezávazným „závěrečným stanoviskem„. Díky všem nedostatkům se z možného velmi účinného nástroje stává jedno z mnoha dalších „formálních” řízení. Občanská sdružení i další žalobci se proto domáhají soudního přezkumu stanovisek EIA. Soudy ale tyto žaloby odmítají. Jeden z příkladů je popsán níže.
Stěžovatel nesouhlasil s rozšířením posuzování v procesu EIA o další variantu, která nebyla předmětem zjišťovacího řízení. Přesto autorizovaná osoba zpracovala dokumentaci EIA nejen k záměru ohlášenému a podrobenému zjišťovacímu řízení, ale též k variantě, která nebyla vůbec navržena k prověření. Takto zpracovaná dokumentace byla zveřejněna na úřední desce. Právě v tom spatřuje stěžovatel nezákonný zásah správního orgánu ve smyslu § 82 soudního řádu správního.
Nejvyšší správní soud ale prohlásil, že: „Proti zveřejnění dokumentace z posuzování vlivů na životní prostředí, nelze brojit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu." Zveřejnění dokumentace totiž soud nepovažuje za nezákonný zásah, protože na jeho základě nemusí investor nic konat, ničeho se zdržet ani cokoliv strpět. Soud dále přirovnává proces EIA k institutu znaleckého posudku, je tedy pouze podkladem pro rozhodování a nelze proti němu brojit samostatně. Soud tvrdí, že tvrzený zásah do právní sféry stěžovatele v řízení EIA je pojmově vyloučen.
Jako jeden z důvodů zásahu do své právní sféry stěžovatel uváděl i pokles ceny jeho nemovitostí v souvislosti procesem EIA, ale toto tvrzení nijak dále nedoložil ani neprokázal příčinnou souvislost mezi poklesem hodnoty a procesem. Soud v této souvislosti znovu zopakoval, že „do vydání konstitutivního rozhodnutí do hmotných práv stěžovatele nemůže být zasaženo."
Na závěr soud zdůraznil svoji předchozí judikaturu o nezbytnosti přiznávat odkladný účinek žalobám tak, aby v době rozhodování o správní žalobě již povolený záměr nebyl nevratně realizován. Tento postoj by se uplatnil právě při žalobě stěžovatele proti navazujícím meritorním rozhodnutím. A je garancí toho, že stěžovatelé nebudou na svých právech dotčeni do doby, než soud meritorně rozhodne o případné žalobě směřující proti aktu, který bude na základě prováděné EIA vydán.
(Zpracováno na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. května 2008, č.j. 2 Aps 1/2008-77)
