Žádost o informace podle atomového zákona se může vymáhat podle zákona o svobodném přístupu k informacím
25.11.2010
Rozsudek se zabývá vztahem atomového zákona a zákona o svobodném přístupu k informacím. Žadatel (občanské sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín) chtěl od ČEZu informace podle § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona. Toto ustanovení ukládá „poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které nejsou předmětem státního, služebního ani obchodního tajemství,". Konkrétně se jednalo o poskytnutí kompletní technické a technologické dokumentace vsázek paliva používaného od začátku provozu obou bloků (tzv. pasporty paliva) a analýzy vhodnosti paliva VVANTAGE 6 firmy Westinghouse pro reaktor VVER 1000 na jaderné elektrárně Temelín. ČEZ (v r. 2006) odmítl informaci vydat, a podané odvolání, na něž atomový zákon nepamatuje, nevyřídil. Žadatel podal žalobu, kterou se domáhal, aby ČEZ o odvolání rozhodl. Soud ji odmítl s tím, že žadatel nevyčerpal opravný prostředek podle atomového zákona, jímž v tomto případě byla stížnost na nedodržování atomového zákona ke Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Na základě kasační stížnosti Nejvyšší správní soud tento rozsudek zrušil, a konstatoval, že ČEZ je povinným subjektem (viz 2 Ans 4/2009 - 93). Městský soud Praha pak znova žalobu zamítl s tím, že žadatel nežádal o poskytnutí informací o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, jak mu umožňuje atomový zákon, takže způsob, jakým byla jeho žádost vyřízena žalovaným, byl zákonný. Soud tedy odmítl pro odvolání použít obecný předpis o přístupu k informacím. Proti tomuto rozsudku podal žadatel kasační stížnost. Předmětem kasačního přezkumu tak byla otázka, zda měl ČEZ rozhodnout o poskytnutí informací požadovaných stěžovatelem, včetně rozhodnutí o jeho odvolání.
NSS posuzoval vztah zákona o svobodném přístupu k informacím a atomového zákona. Přitom dovodil, že je třeba určit, která právní úprava je speciální, nikoliv obecně ve vztahu k celým těmto dvěma právním předpisům, ale konkrétně ve vztahu ke každému ze sporných problémů nyní řešených. V tomto případě podle jaké procesní úpravy, má informace poskytovat?
NSS dospěl k závěru, že „jakmile je subjekt povinným subjektem ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., všechny informace, které poskytuje veřejnosti, poskytuje zásadně v režimu tohoto zákona. Ze samotné harmonické povahy právního řádu plyne, že pokud je žalovanému uloženo poskytovat některé informace v procesu upraveném zákonem o svobodném přístupu k informacím, pak má podle stejné procesní úpravy poskytovat i informace, jejichž poskytnutí mu ukládá jiný právní předpis (zde atomový zákon), který sám proces jejich poskytování nijak neupravuje."
(Zpracováno na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15.10.2010, čj. 2 Ans 7/2010 - 175, www.nssoud.cz)
