home | English | www.zelenykruh.cz | www.hraozemi.cz
Přeskočit navigaci
Oficiální stránka Aarhuské úmluvy v České republice

Stát nesmí tajit, komu prominul daň, rozhodl soud

02.06.2010

Stát nesmí tajit, komu prominul daň. Finanční úřady, stejně jako ministerstvo financí, musejí žadatelům poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o tom, komu a v jaké výši daňovou povinnost odpustily. V úterý tak rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS).

Rozšířený senát konkrétně posuzoval kasační stížnost teplického občanského sdružení OSMPB proti verdiktu Krajského soudu v Plzni. Sdružení se podle informačního zákona obrátilo na finanční úřad v Plzni. Chtělo vědět, komu a v jaké výši úřad prominul zaplacení takzvaného příslušenství daně v roce 2005.

Úřad odmítl informace poskytnout s odůvodněním, že nemůže šířit údaje o majetkových poměrech konkrétních lidí, které získal na základě zákona o daních. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu však dospěl k závěru, že ochrana údajů o majetkových poměrech příjemců veřejných prostředků je oproti jiným osobám zákonem oslabena. Zájem na transparentním poskytování veřejných prostředků jednotlivcům a na účinné veřejné kontrole chování daňové správy zde převažuje nad jinými zájmy, tvrdí soudci.

Ti lidé, jimž stát promíjí daně, jsou podle NSS v podstatě příjemci státních peněz. Prominutí daně či jejího příslušenství je nutno považovat za poskytnutí veřejných prostředků. Ještě v roce 2008 přitom Nejvyšší správní soud vynesl rozhodnutí v jiném duchu. Tehdy uvedl, že finanční úřady údaje o daňových úlevách jiných lidí poskytovat nemusejí, protože informace o platbách a úlevách patří k osobním údajům.

Také v roce 2008 bylo stěžovatelem sdružení OSMPB. Tepličtí aktivisté se problematice státní správy věnují dlouhodobě. K cílům sdružení patří posilování veřejné kontroly nad nakládáním s veřejnými prostředky, financováním politických stran a střetem zájmů.

(Zpracováno na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 1. června 2010 č.j. 5 As 64/2008 – 155)