Ochrana údajů podle zákona o integrované prevenci
15.08.2009
Předpokladem efektivní účasti v integrovaném řízení je i možnost dostatečně se seznámit s podklady rozhodnutí správního orgánu – tj. především žádosti provozovatele o vydání či změnu integrovaného povolení. Tento požadavek však vůči veřejnosti zůstává ve jménu ochrany některých veřejných zájmů (typicky obchodního tajemství) v praxi nenaplněn, a to často v rozporu se zákonem.
Podle § 8 odst. 4 zákona o integrované prevenci je úřad povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších, pokud jsou tyto údaje označeny v žádosti provozovatele jako chráněné. K ochraně údajů je tak potřeba současně splnit:
1. Existenci chráněného veřejného zájmu (obchodní tajemství, osobní údaje, údaje chráněné podle zvláštních právních předpisů) 2. Označení konkrétního údaje jako chráněného provozovatelem.
Nelze tedy rozhodně akceptovat postup, kdy se správní orgán podmínkou existence chráněného veřejného zájmu vůbec nezabývá a jakýkoliv údaj označený provozovatelem považuje za chráněný.
Další otázkou je možnost uplatňovat toto omezení vůči účastníkům řízení. Protože proces nahlížení do spisu zákon o integrované prevenci neřeší, měl by se subsidiárně použít správní řád. Ten omezuje možnost nahlédnout do spisu pouze na taxativně vymezené veřejné zájmy, např. ochrana utajovaných údajů.
(Zpracováno na základě Účast veřejnosti v integrovaném povolování, Jan Šrytr, EPS)
