Akciová společnost města je povinným subjektem
28.05.2009
Průlomový rozsudek NSS označil Fotbalový klub - akciovou společnost města za povinný subjekt. NSS se vyjádřil i k dalším klíčovým otázkám: k širšímu pojetí pojmu „stát”, který dopadá i na samosprávné celky, k povinnosti obchodních společností obcí a krajů plnit veřejné potřeby a „nechovat se soukromě”, a to ani tehdy, když hospodaří s vlastními příjmy z podnikatelské činnosti.
Rozsudek obsahuje zejména tyto důležité právní věty:
- k odůvodnění žádosti o informace: Skutečnost, zda byl stěžovatel při podání žádosti o informace veden pouhou zvědavostí, zda hodlal uplatňovat svá občanská práva, či zda byl veden obchodním nebo jiným zájmem, nehraje při posouzení věci roli.
- veřejná nebo soukromá instituce? : Rozhodující pro kvalifikaci instituce jako veřejné či soukromé je, které aspekty převažují. Zařazení zkoumané instituce pod instituci veřejnou či instituci soukromou musí vyplývat z převahy znaků, jež jsou pro instituci veřejnou či soukromou typické.
Nejvyšší správní soud vychází z širší interpretace pojmu stát, resp. podmínku ingerence státu do činnosti atd. zkoumané instituce považuje Nejvyšší správní soud za naplněnou i v případě možné ingerence územního samosprávného celku a jeho orgánů.
Restriktivní výklad by totiž mohl vést k vyloučení dopadu zákona o svobodném přístupu k informacím na nezanedbatelnou část činnosti územních samosprávných celků a jejich orgánů v důsledku prostého zakládání společností soukromého práva (srov. § 35a odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Nejvyšší správní soud neinterpretuje dohled definovaný Ústavním soudem jako nutně vrchnostenskou kontrolu, ale jako dohled, který může konkrétní subjekt (územní samosprávní celek) vykonávat ve vztahu ke konkrétnímu jinému subjektu (akciové společnosti), byť i na základě předpisů soukromého práva, např. obchodního zákoníku.
Skutečnost, že obec může v souladu se zákonem o obcích zakládat pro výkon samostatné působnosti právnické osoby, vede k závěru, že i tyto osoby musí podléhat režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Samotná skutečnost, že je druhý žalovaný akciovou společností, tedy osobou soukromého práva založenou podle obchodního zákoníku, jej proto nevylučuje z okruhu povinných osob ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.
- možnost územních samosprávných celků zakládat právnické osoby k jinému než veřejnému účelu: Ochrana veřejného zájmu by měla být vždy přítomným prvkem činnosti obce. Neobstojí proto argumentace, podle níž jediným účelem založení akciové společnosti bylo podnikání v oblasti profesionálního fotbalu, nikoliv uspokojování veřejných potřeb. Nesměřuje-li aktivita prvního žalovaného (města) HK) ve vztahu k založení a činnosti druhého žalovaného (FC a.s.) k uspokojování veřejných potřeb, resp. byl-li účel založení druhého žalovaného ryze soukromý, pak není zřejmé, jak tímto úkonem hodlal první žalovaný naplňovat zcela zřejmě veřejný cíl své existence spočívající ve všestranném rozvoji svého území a naplňování potřeb svých občanů. Nelze akceptovat argumentaci, podle níž lze vyloučit kontrolu veřejnosti nad hospodařením s veřejnými prostředky prostřednictvím výkonu práv vyplývajících ze zákona o svobodném přístupu k informacím pouze díky skutečnosti, že druhý žalovaný hospodaří rovněž vlastními prostředky, jejichž oddělení v hospodaření společnosti není možné.
(Zpracováno na základě rozsudku NSS ze dne 29. května 2008 č.j. 8 As 57/2006-67)
